Moje dětství...

4. června 2012 v 13:40 | Slečna Nikola |  básně


Za oknem, vždy tiše jsem seděla,
slzy mi z očí vytékaly.
Když ostatním dětem jsem zaviděla,
jak si toho užívaly.

Chtěla jsem štastné dětství,
chtěla jsem se usmívat.
Ty děti z našeho sousedství,
si mohly život užívat.

Jednou tak moct to štestí prožívat,
co dala bych za to jako malá holka.
Ne se nechat doma tahle psychicky týrat,
připadala jsem si tehdy jako popelka.

Teď ovšem vyrostla jsem do života,
ty děti ze sousedství už nejsou malé.
Ovšem mě měli vždy za exota,
když jsem byla uplakánek stále.

Teď z okna zase po letech koukám,
hladím si při tom svoje břiško.
Tu hloupou dětskou písničku si broukám,
"kampak běžíš ty malá liško?".

Dětství uteklo mi ani nevím kam,
snad bude teď trošku líp.
Ovšem těžkou otázku před sebou mám,
kam doletí ten prokletý šíp.

Domov, kde je vlastně domov? Tam kde jsme vyrůstali? Tam kde máme rodinu? Tam kde zrvna bydlíme? Nebo je domov tam kde jsme nechali srdce? Sama teď mam před sebou otázku "domova". Bude pro mě domov, město kde jsem vyrůstala 19let, kde mam "přátele" , rodinu. Rodinu která mě naprosto nenávidí. Jsem jen na obtíž. Nebo tam kde je on? Tam kde spí můž kterého miluji? Tam daleko od rodného města....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Foncé Foncé | Web | 5. června 2012 v 16:38 | Reagovat

Báseň mi príde dosť nostalgická a pochmúrna, no istým spôsobom je hlbšieho a najmä osobnejšieho zamerania. Smutná no pravdivá sa kruto dotýka ostatných nepríjemným avšak podľa všetkého aj pravdivým obsahom.
Táto báseň konkrétne sa dokáže dotknúť mnohých ľudí už práve spomínaným obsahom a tým pocitom po jej dočítaní.
Nech majú čitatelia o čom premýšľať...lebo o tomto by sa malo premýšľať.  

...

P.S: Tvoj komentár na meine blogu ma veľmi potešil. Vďaka ti zaň. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama